Pátek 29.03.2024, bl. Ludolf, Taťána
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Spása, to jsou vztahy v plnosti

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.06.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;

Spása, to jsou vztahy v plnosti10:37
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.00 MB]

Bratři a sestry, všechny texty, které jsme slyšeli, včetně žalmu mluví právě o vztazích, o vztazích člověk – Bůh. My se dnes máme nějakým způsobem zadívat, připomenout si znovu, jak Bůh jedná.

V prvním čtení i evangeliu je taková velmi zajímavá situace. V evangeliu přichází Nikodém, aby si ujasnil pár věcí. Je zajímavé přečíst si to, co předcházelo. Tady ten kratičký úryvek, který jsme slyšeli, je z 3. kapitoly Janova evangelia. V té druhé kapitole Ježíš udělá svůj první zázrak před učedníky na svatbě v Káni Galilejské, a potom jdou do Jeruzaléma na svátky a Ježíš vyžene z Chrámu prodavače a udělá v Chrámu pořádek. A pro všechny ty, kdo to vidí, se Ježíš stane, řekli bychom, jakýmsi reformátorem, ten kdo chce obnovit bohoslužbu a vůbec celé náboženství Izraele. Mnoho lidí mu v tu chvíli tleskalo, samozřejmě mnoho lidí taky bylo nazlobených. Zlobili se především ti, kterým patřily ty krámky a ty věci v nich.

A teď přichází Nikodém, aby si ujasnil důležitou věc: „Pane, s tou razancí, kterou’s vyhnal ty obchodníky, budeš pokračovat? V uvozovkách, ten bič, ten provaz, který jsi měl v ruce – budeš dál takhle postupovat, anebo to bude nějak jinak?“

Nikodémovi se na jednu stranu líbila ta razance Pána Ježíše, na druhou stranu, protože to byl člověk moudrý, si uvědomoval, že pak by bylo těžké, velmi těžké obstát. A Ježíš ho uklidňuje a říká: „Ale kdepak. Je potřeba očistit, udělat pořádek, ale tento pořádek, to není cíl. Cílem je věčný život, spása, a tuto spásu je možné přijmout jako dar.“

Situace ve Starém zákoně, ve starozákonním čtení, je také velmi zajímavá. Slyšeli jsme o tom, jak Mojžíš má vystoupit na horu Sinaj a má v ruce desky, ty desky jsou mimochodem prázdné, ale Mojžíš už půjde na horu Sinaj podruhé. Když tam byl poprvé a dostal první desky, tak v okamžiku, kdy se vracel, tak zjistil, že už tancují kolem Zlatého telete, že na něho vlastně ani nepočkali.

Ty kamenné desky jsou symbolem stálosti. V tehdejší době to bylo zvykem, že zákony, aby bylo ukázáno, že platí stále, protože i v tehdejší době se zákony měnily velmi často, tak je tesali do kamene, aby si je každý mohl přečíst, a chtěli tomu dodat jakousi váhu. A proto Izraelité dostávají Desatero na kamenných deskách. A jak víme, Mojžíš, když zjistil, že tancují kolem Zlatého telete, tak ty desky rozbil.

A nyní Izraelité, když z toho celého vystřízlivěli, tak si kladou jinou otázku: „Dostaneme druhou šanci? Uzavře Bůh s námi tu smlouvu znovu, nebo budeme ji moci obnovit? Protože my jsme to nezvládli, my jsme ji nezachovali a vlastně ještě než se ten náš vyslanec vrátil, tak už jsme tu smlouvu hodili za hlavu.“

A tak když Mojžíš je vyzván, aby vystoupil podruhé na horu Sinaj, je mezi lidmi velké očekávání. Je jasné, že teď se rozhodne a vrátí se s obnovenou smlouvou anebo se vrátí s tím, že Bůh už s námi nechce mít nic společného. No, a změna je v tom, že Mojžíš si má vzít dvě kamenné desky, které jsou prázdné, a Bůh na ně napíše svůj zákon. Je v tom skryto to obrazné, že Bůh chce ten zákon napsat, tam se říká, do srdce každého člověka. Musíme si uvědomit, že v té době srdce bylo považováno za místo, za sídlo rozumu. Že Bůh, zkrátka a dobře, chce ten svůj zákon, tu svoji smlouvu vepsat do nitra, do přirozenosti každého člověka.

Když Mojžíš vidí, že Hospodin přichází, vzývá jeho jméno. Je to vlastně, řekli bychom, jakýsi obranný mechanismus. Budu vzývat jeho jméno, budu ho chválit, protože vím, že ti lidé, kteří stojí dole, smlouvu porušili.

A teď je tam velmi zajímavá pasáž: „Potom Hospodin prošel kolem něho a zvolal: ‚Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný.“ Kdo to zvolal? Hebrejský text umožňuje obojí čtení. Buďto to zvolal Hospodin, anebo to zvolal Mojžíš. Teologové se kloní k tomu, že to zvolal Hospodin, že je to jeho výpověď o sobě samém, ale i člověk je vyzván, aby se přidal k tomuto zvolání.

Když se s někým třeba setkáme, tak toužíme po tom zjistit, jaký je, jaké ten člověk má vlastnosti, jak se chová, jak jedná. A tak ho pozorujeme. Někdy se zeptáme někoho dalšího: „Co si myslíš, jaký on je?“ Ale to není úplně správná cesta. Mohli bychom se zeptat také toho člověka: „A co ty o sobě říkáš?“ Židé se takto ptali Pána Ježíše: „Kdo jsi, co o sobě říkáš?“

My se o Bohu učíme různé vlastnosti, že je všemohoucí, vševědoucí, všudypřítomný. To všechno je pravda. Také že je silný, že je mocný, že je pánem. Ale v tuto chvíli, když Hospodin tváří tvář selhání jeho lidu má říct něco o sobě, má říct, jaký je, tak říká: „Jsem milosrdný a milostivý. Shovívavý, velmi laskavý a věrný.“

To shovívavý znamená doslova, že někdo udělal něco špatného, a ten, kdo ho má potrestat, mu dává čas, odkládá provedení toho trestu. To je shovívavost.

Laskavý a věrný. No, to „věrný“, muselo znít opravdu jako takový velmi silný políček. Uvědomme si, Hospodin s nimi uzavřel smlouvu a ještě než se Mojžíš vrátil z hory Sinaj, trvalo to teda čtyřicet dní, tak Izraelité už tu smlouvu porušili. Takže oni byli nevěrní té smlouvě. Hospodin říká: „Já jsem věrný.“

Bratři a sestry, tady tento úryvek Písma svatého bychom si měli častěji číst v okamžiku, kdy budeme cítit nějakou vinu, kdy budeme cítit, že v našem životě není něco v pořádku, protože tento úryvek je opravdu plný útěchy a toho milosrdenství. Říká, že Izraelité dostali druhou šanci. Pak dostali třetí, čtvrtou, pátou, nevím kolikátou. A s námi je to úplně stejně a dostáváme tyto šance jenom proto, že náš Bůh je milosrdný, milostivý a věrný.

Bratři a sestry, dnes, kdy nějakým způsobem chceme rozjímat, přemýšlet o vztazích Nejsvětější Trojice, tak si znovu máme uvědomit, že Bůh, náš Bůh, je obrácený ve svých vztazích k nám. Ty vztahy Nejsvětější Trojice jsou, řekli bychom, otevřené, nejsou uzavřené, a Bůh touží po tom, abychom my chtěli být jeho přáteli. To je velmi zajímavá situace. On touží po tom zahrnout nás do svého přátelství, ale nechává nám svobodu. Záleží na nás, jak my se rozhodneme. Měli bychom se v určitém slova smyslu podobat Nikodémovi, který přišel sice v noci a tajně, ale přišel proto, aby si ty věci ujasnil, a odešel s velkou radostí, že Ježíš, který přišel obnovit Smlouvu, přišel obnovit Zákon, tak říká: „To všechno jsou prostředky. Cílem je spása.“ Spása, to jsou vztahy v plnosti. Spása, to je to, kdy mezi člověkem a Bohem nic nestojí. A toto člověk může přijmout jenom jako dar a z tohoto velkého daru se máme radovat.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Bůh jde se mnou

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.06.2020 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;

Bůh jde se mnou10:47

Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme to, že náš Bůh žije ve společenství tří osob. Víceméně vlastně každé slovo tady v této definici je velmi důležité.

Když to vezmeme od konce: osoba. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že Bůh je nějaká třeba síla, něco, jako vítr, světlo, nebo že je obsažený v přírodě.    Více...


Bůh milostivý a milosrdný, shovívavý, velmi laskavý a věrný

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.06.2017 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;

Bůh milostivý a milosrdný, shovívavý, velmi laskavý a věrný9:27
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.09 MB]

Bratři a sestry, jak jsem říkal, dnešní svátek nám připomíná způsob existence Boha. Je to vztah. To je základní myšlenka, základní poselství tohoto svátku. Je to vztah, který je otevřený.    Více...


Ať jde Pán uprostřed nás

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.06.2011 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;

Ať jde Pán uprostřed nás10:25
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.12 MB]

Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme Boží vlastnost, způsob jeho existence. Je to pro nás obtížně pochopitelné, a proto si musíme pomoci tím, že z Písma svatého vytahujeme ať už slova, ale hlavně události, ze kterých vidíme, jakým způsobem žije, existuje, ale také jedná náš Bůh.    Více...


Láska je záležitostí celého člověka

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.05.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;

Láska je záležitostí celého člověka10:10
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.64 MB]

Bratři a sestry, Slavnost Nejsvětější Trojice je slavnost v liturgickém roce, která je asi nejhůře uchopitelná. Za touto slavností není jedna nějaká událost. Slavíme Vánoce, Velikonoce, nebo když jsme minulou neděli slavili Slavnost seslání Ducha svatého, tak i když s tím máme třeba nějaké potíže, problémy, tak vždycky je tam nějaká událost, vždycky je tam něco, co si člověk může představit a tím pádem to nějak uchopit.    Více...


Jak žije Bůh

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.05.2005 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;

Jak žije Bůh9:00
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 29 kb/s, 1.91 MB]

Bratři a sestry, mnoho lidí si myslí, že dnešní svátek je pouze takový teoretický, ale není to pravda. Dnešní svátek je naopak velmi praktický, protože dnešní svátek nám vypráví o tom, jak žije Bůh.

Život je něco dynamického, něco, co se ukazuje navenek.    Více...


Bůh se nám zjevuje v Nejsvětější Trojici

P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
26.05.2002 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;

Bratři a sestry, oslavujeme svého Boha, který se nám zjevil jako Bůh, který je ve třech osobách: Bůh Otec, Bůh Syn a Duch svatý. Náš Bůh je ten, který nám jde svým vnitřním životem vzorem a který nám ukazuje, jak máme my všichni jednat. Není to něco, komu bychom měli dělat nějaké úlitby a už by nás nezajímal, nebo není to žádné božstvo, které, když má dobrou náladu, tak nás nechá žít, když nemá dobrou náladu, tak ho musíme usmiřovat svými obětmi, aby odvrátil od nás svůj hněv apod. Náš Bůh je ten, který se nám zjevuje jako Bůh neustále, bezmezně každého člověka milující a jehož láska nikdy nekončí.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.