Pátek 29.03.2024, bl. Ludolf, Taťána
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Objevit svoji cestu jako Boží dar

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.01.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 18,15-20; 2. čtení 1 Kor 7,32-35; evangelium Mk 1,21-28;

Objevit svoji cestu jako Boží dar9:34
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 26 kb/s, 1.79 MB]

Bratři a sestry, vrátíme se k dnešnímu druhému čtení. Potřetí slyšíme odpovědi apoštola Pavla Korinťanům, odpovědi na otázky, které oni mu poslali. A takhle k tomu musíme přistupovat, abychom dobře pochopili, co Pavel říká.

První věc, bude dobré si připomenout, kdo to byl Pavel, nebo spíš jaký byl. V týdnu jsme slavili svátek obrácení svatého Pavla, a můžeme jednoznačně říct, že Pavel byl vždycky a za všech okolností horlivý. Když byl židem, co se týče náboženství, tak pronásledoval křesťany, protože si říkal: „Oni škodí židovskému náboženství.“ Dělal to naplno, s jakýmsi radikalismem. Když se sám stal křesťanem, začal zase naplno hlásat evangelium. Můžeme opravdu říct, že Pavel byl vždycky radikální. Co dělal, dělal naplno, neznal žádnou polovičatost. A proto i ty odpovědi, které on posílá Korinťanům, to není žádný kompromis, ale je to takové opravdu radikální.

A druhá taková základní myšlenka nebo spíš upozornění: to jsou odpovědi Korinťanům do jejich konkrétní situace. Konkrétní odpovědi na konkrétní dotazy, které oni mu poslali. Když se na to takhle budeme dívat, tak se uchráníme toho, abychom toto Boží slovo nějakým způsobem nepokřivili, protože se to často stává.

Takže co ten Pavel vlastně říká Korinťanům. Nebo spíš začneme od toho, na co se ho ptají. Oni říkají: „Pavle, my čekáme brzký příchod Pána Ježíše. A tak když teda On přijde brzo (podotýkám, že čekali, že to bude v horizontu několika let), když to teda má být takhle brzo, máme se ženit a vdávat, má to význam? Nebo když teda někdo ovdoví, má se znovu oženit, vdát?“

Taková závorka tady: je zvláštní, že se tam mluví o ženách, které ovdověly, a řeší se tam jejich problémy. Nikdy se tam neřeší problémy mužů, kteří ovdověli. To je jenom spíš taková zajímavost.

A Pavel odpovídá. Bratři a sestry, nám ty odpovědi mohou připadat naprosto zbytečné, protože si říkáme: „Vždyť je to jasné. Nám už je to jasné, my nepotřebujeme nějaké dlouhé výklady tady na to, co oni potřebovali.“ Ale zase si musíme přiznat, že my v dnešní době máme jiné otázky, které nás nějakým způsobem třeba zneklidňují, otázky, na které hledáme odpovědi.

Třeba otázka toho, čemu se říká „odpovědné rodičovství“. Kolik dětí, jak rychle za sebou a tak dále, všechno, co s tím souvisí. Nebo další otázka: neustále přibývá sňatků, kdy pouze jeden z těch snoubenců je pokřtěný. Nebo další otázka, která je velmi, velmi taková bolavá: když se rozpadne manželství, když někdo odejde a tady zůstává někdo sám. Co má dělat dál? Anebo v poslední době vůbec to, že mnozí lidé přicházejí a říkají: „Já nepotřebuju žádný papír. My nepudeme vůbec nikam. No do kostela vůbec ne a na úřad taky ne. To je zbytečné.“ Přibývá lidí, kteří nechtějí „institucionalizovat“ svůj vztah. Nechtějí to nějakým způsobem deklarovat, prostě něchtějí žádný obřad, ať už církevní nebo civilní. A mohli bychom o těchto otázkách dlouze a dlouze mluvit, a musíme si přiznat, že je to pro nás těžké najít tu odpověď a že mnohdy nevíme, tak, jako nevěděli Korinťané.

Text, který jsme dneska slyšeli, pro nás může být třeba takovým jakýmsi uklidněním a ubezpečením, že to, co my dnes považujeme třeba za složitou otázku, za nějakou dobu bude vyřešeno. A tak, jako my se dneska díváme s jakýmsi pochopením na ty otázky těch Korinťanů a říkáme si: „Vždyť je to přece jasné,“ tak třeba za nějakou dobu bude jasné to, na co hledáme odpověď my.

Ale vrátíme se k tomu textu. Při celém tom svém radikalismu apoštol Pavel jim nic nenařizuje, ale doporučuje. První věta: „Rád bych, abyste byli bez starosti,“ a v podstatě poslední: „To však říkám ve vašem zájmu, ne abych na vás hodil smyčku.“ Takže co jim ten Pavel říká? Pavel říká asi toto: každý člověk je disponován od Boha k něčemu. V podstatě se to dá rozdělit na dvě skupiny. Jsou lidé, kteří jsou disponováni k tomu, aby prožili svůj život sami a jsou lidé, kteří jsou disponováni k tomu, aby svůj život prožili ve vztahu v manželství. Každý člověk musí hledat, pro co se hodí. Má to objevit jako dar, tuto cestu, kterou mu Bůh nabízí, a má po této cestě jít, protože pak ten člověk bude šťastný.

To, o čem ten Pavel tady mluví, my bychom dnešními slovy řekli: střet zájmů. Víte, ještě nesmíme zapomenout na jednu věc. V době apoštola Pavla ty cesty mnoha lidí byly určeny. Prostě rodina to naplánovala: „Ty si vezmeš tu, ty si vezmeš toho, ty půjdeš třeba do kláštera, ty budeš sám, nebo takhle.“ Díky Bohu tohle už není. Tohle už není, protože když to takhle bylo a někomu vnutili cestu životem, na kterou on se necítil, na kterou se nehodil, kam nebyl volán, tak se mohlo stát a stávalo se, že ten člověk byl velmi nešťastný ve svém životě. To je to, když Pavel říká: „Rád bych, abyste byli bez starostí.“ My můžeme říct „bez přílišných starostí“.

Bratři a sestry, dáte mi jistě zapravdu – vy, kteří žijete v manželství a kteří máte děti, že jste si aspoň někdy říkali: „Jak já to všechnu zvládnu, jak já vychovám ty své děti, jak se o ně postarám? A co by se stalo třeba, kdybych přišel o práci nebo kdybych onemocněl?“ Jsou lidé, kteří nad tím mávnou rukou a řeknou: „Jo, nějak bylo, nějak bude.“ Ale jsou lidé, kterým toto působí velké starosti, když o tom přemýšlejí. A toto má na mysli svatý Pavel - aby každý člověk mohl říct: „Já jsem objevil tu cestu, po které mám jít a já po ní jdu. A já vím, že Bůh mě na tuto cestu povolal a vím, že mě neopustí. Ta cesta, po které jdu, je Božím darem.“

Bratři a sestry, máme tedy objevit cestu, po které máme jít. Znovu podotýkám, je to cesta. Cílem je vidět Boha, setkat se s Bohem, dojít k Bohu. To je cíl. Prostředky, cesty, jsou k tomu různé. Apoštol Pavel nechce říct, že jenom jedna cesta je správná, ale mluví o různých nebezpečích na těch cestách. Mluví o tom, že když člověk ztratí obraz Boha, tak se začne zajímat a dívat jenom na věci, které vidí. Začne se starat jenom o věci, které vidí, na které se dá sáhnout, a zapomene, že je tady spousta dalších hodnot.

Bratři a sestry, každý z nás je disponován pro nějakou cestu. Tuto cestu máme hledat. Když ji najdeme, máme za ni děkovat, máme po ní jít. Máme ji přijmout jako dar. Kéž tedy ji hledáme, těm, kteří ji třeba nemohou najít nebo kteří ji nějakým způsobem bolestně hledají, tak ať jsme takovými dobrými průvodci, kteří jim pomohou v tomto hledání. A my sami buďme přesvědčiví na té cestě, po které jdeme.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Jeden den Vykupitele

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.01.2024, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 18,15-20; 2. čtení 1 Kor 7,32-35; evangelium Mk 1,21-28;

Jeden den Vykupitele8:52


Hospodin vám dá proroka

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.01.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 18,15-20; 2. čtení 1 Kor 7,32-35; evangelium Mk 1,21-28;

Hospodin vám dá proroka10:54

Bratři a sestry, jednou z myšlenek, kterou můžeme vysledovat v textech, které jsme teď slyšeli, je taková lidská otázka: A co nás čeká v budoucnosti? Jak to bude?

Když se kratince zastavíme u druhého čtení z listu apoštola Pavla Korinťanům, tak Pavel dává rady, o kterých si myslí, že budou velmi užitečné, protože on je přesvědčen, že Pán Ježíš podruhé přijde velmi brzo.    Více...


A je ten prorok pravý?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.01.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 18,15-20; 2. čtení 1 Kor 7,32-35; evangelium Mk 1,21-28;

A je ten prorok pravý?12:55
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.86 MB]

Bratři a sestry, když se nás někdo zeptá, kdo je to Ježíš, tak řekneme, to je Boží Syn, to je Mesiáš, to je slíbený Vykupitel, Zachránce. Ale když se přeneseme, právě jsme pořád na začátku Markova evangelia v první kapitole, těsně potom, kdy Ježíš povolá první učedníky, jak jsme o tom četli minulou neděli, tak je vezme v sobotu do synagogy.    Více...


Nové učení, a s takovou mocí!

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.02.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 18,15-20; 2. čtení 1 Kor 7,32-35; evangelium Mk 1,21-28;

Nové učení, a s takovou mocí!11:44
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.41 MB]

Bratři a sestry, i my se máme nějak v duchu přidat k těm lidem, kteří vstoupili v ten sváteční den do synagogy v Kafarnaum. To co je pro Izraelity sobota, je pro nás neděle. Izraelité si v sobotu připomínají dovršení, dokončení stvoření a obrazně nebo vlastně i Písmo to říká doslova: „Bůh odpočinul od své práce.    Více...


Mojžíš varuje před věštěním budoucnosti

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.01.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 18,15-20; 2. čtení 1 Kor 7,32-35; evangelium Mk 1,21-28;

Mojžíš varuje před věštěním budoucnosti13:40
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.96 MB]

Bratři a sestry, my se vrátíme k dnešnímu prvnímu čtení. Bylo z páté knihy Mojžíšovy, tedy ze samého závěru putování Izraelitů do zaslíbené země. Na první pohled to tak nevypadá, ale situace, ve které byla tato slova pronesena, byla pro Izraelity skličující.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.