Rubrika
HomilieSkutečný poklad
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.05.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 8,5-8.14-17; 2. čtení 1 Petr 3,15-18; evangelium Jan 14,15-21;
Bratři a sestry, dnešní evangelium nám může připadat jako taková hra se slovíčky – „budete-li zachovávat …, budete mít …, jestliže mě milujete, já vás budu milovat, Otec mě miluje …“ a takhle. Je nám to trošku cizí, protože jsme skutečně lidé jiné kultury, vyjadřujeme se jinak, ale tak, jak to bylo v evangeliu, tak to jsou slova, která používá Bible – Starý zákon, takže pro Ježíšovy posluchače to bylo srozumitelné. Ale v zásadě může ten dnešní evangelní úryvek rozdělit na dvě části: první část, kde Ježíš slibuje Pomocníka, Přímluvce, a druhá část, ve které už Ježíš říká, co bude dělat, jak se bude projevovat člověk, který přijal tohoto Pomocníka, tohoto Přímluvce.
Zastavíme se dneska hlavně u té první části: potřebuji toho Pomocníka? Dvacáté století je taky někdy označováno, jako století pýchy, kdy mnoho lidí řeklo: „Nepotřebuji nic a nikoho, stačím si sám.“ Zkuste přijít za někým a říct mu: „Ty bys potřeboval pomoct. Nechceš někoho, aby ti pomáhal?“ V devadesáti pěti procentech ze sta se ten člověk rozčepýří a řekne: „Co si o mně myslíš? Za co mě máš? Za nějakou bačkoru, bábovku, že se neumím postarat, že to nezvládám?“ Zkusme si to taky otočit, jak nám je to příjemné, když právě někdo přijde a řekne: „Potřeboval bys pomoc.“ Většinou to moc nebereme.
Na druhé straně zase ve dvacátém století, jako nikdy jindy, lidé trpěli osamoceností. Byl obrovský počet sebevražd a vůbec jiných tady těch věcí a problémů, které vznikaly z toho, že ti lidé řekli: „Cítil jsem se sám, sama.“ Je to jak na houpačce. Na jednu stranu nic a nikoho nepotřebuji, stačím si sám, a na druhou stranu, když přijde nějaký problém: „Nikdo si mě nevšimnul, nikdo o mě nemá zájem, připadám si tady nadbytečný.“ A Ježíš říká: „Aby se člověk vyhnul těmto výkyvům, této houpačce, proto vám dám Pomocníka, Přímluvce, který vám pomůže nějakým způsobem zůstat nohama na zemi, ale hodnotit ty věci tak, jak skutečně jsou.
Když jsem si přečetl to dnešní evangelium, tak mě nenapadl jiný příběh a jiný příklad, než to, co jsem tady už říkal včera při svatbě, takže ti, kteří už to jednou slyšeli, prominou, ale myslím si, že to stojí za to, aby to slyšela celá farnost. Stalo se to minulou sobotu, kde jinde, než na kapličce na Veveří. Ta přitahuje spoustu všelijakých existencí. Podotknu, že to bylo otevřené celý víkend a chodili tam hlavně lidé dívat se. Ne modlit se nebo na pouť, ale „dívat se na památky“. No a ještě je tam pořád hrozná zima, tak ten pán, co to tam hlídal, tak měl svetr, bundu a přesto mu bylo zima, tak občas vyšel ven (vevnitř bylo 6 stupňů, tak šel ven, aby se na sluníčku trochu ohřál). A když se takhle jednou vrátil (říkal: „Byl jsem venku tři, čtyři minuty,“) tak jedna rodina už měla srolovaný koberec na prostředku, klečeli a poklepávali na dlaždice. On se na ně podívá a říká: „Co to děláte?“ A oni mu říkají: „Víte, my hledáme tu chodbu, jak to bylo v televizi v tom seriálu.“ Narážíme na první díl seriálu Strážce duší, který se tam skutečně točil (jenom pro vaši informaci – ta filmovaná chodba je snad někde v Českém Šternberku nebo kde). A já to říkám právě proto, že když člověk ve své pýše si bude myslet: „Nepotřebuji nic a nikoho, tak bude žít v takovéhle iluzi, kterou mu udělá buď televize nebo cokoliv jiného.
Pak tam přišel jiný pán, který chodil s virgulí, s proutkem, a říkal: „Tady je ta chodba, tady kopejte, tady se to kříží, a tam bude na zdi plánek. A já jsem říkal: „No ještě, že jsem tam já nebyl,“ protože ten, co tam byl, tak je takový velmi klidný, a řekl: „Ano, jistě …“ Protože tito lidé jsou ochotni kvůli tomu se pohádat, jsou ochotni se kvůli tomu, když na to přijde, i porvat.
Na jedné straně je to k smíchu, to určitě, ale na druhé straně, když to člověk domyslí, tak si uvědomí, že je to skutečně svým způsobem tragédie. Čemu jsme ochotni věřit, na co spoléháme? Jaké „poklady“ jsme ochotni hledat? Ten Pomocník, kterého nám slibuje Pán Ježíš, je nám slíbený proto, abychom našli skutečnou cestu, ne nějakou domnělou chodbu, která tam ani není, ale abychom našli skutečnou cestu člověka k člověku a člověka k Bohu, abychom našli skutečný poklad, abychom si uvědomili, že poklad je v tom, když má člověk člověka rád, když člověk spolupracuje s druhým člověkem. Tohle jsou poklady a ne cokoliv jiného.
Bratři a sestry, za čtrnáct dnů budeme slavit Slavnost seslání Ducha svatého. Víc než kdy jindy máme v tyto dny prosit právě o Pomocníka, Přímluvce. Měli bychom tuto prosbu zahrnout do svých každodenních modliteb, nejlépe ráno: „Pane Bože, dej mi svého Ducha, svého Pomocníka, abych dobře viděl sebe i lidi kolem sebe. Abych dokázal jít a hledat skutečnou cestu pro sebe i pro ty druhé, abych viděl skutečné poklady, které mi nabízíš a abych se nikdy nenechal zlákat nějakou iluzí, něčím klamným.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.05.2023, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 8,5-8.14-17; 2. čtení 1 Petr 3,15-18; evangelium Jan 14,15-21;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.05.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 8,5-8.14-17; 2. čtení 1 Petr 3,15-18; evangelium Jan 14,15-21;
Bratři a sestry, chtěl bych se společně s vámi zamyslet nad dnešním prvním čtením.
„Filip přišel do hlavního samařského města a hlásal tam Krista.“ Ten, kdo sestavoval lekcionář, tak nás ochudil o úvodní větu, která vysvětluje proč a jak se dostal Filip do hlavního samařského města. A sice ta věta zní asi tak, že po ukamenování Štěpána se strhlo pronásledování a učedníci se rozprchli na různá místa mimo Jeruzalém. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.05.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 8,5-8.14-17; 2. čtení 1 Petr 3,15-18; evangelium Jan 14,15-21;
Bratři a sestry, text z evangelia, který jsme slyšeli, je velmi poetický a na první přečtení si možná ani neuvědomíme, že to Ježíš řekl na Zelený čtvrtek. Je to velekněžská modlitba, je to jeho závěť, jeho řeč na rozloučenou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.05.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 8,5-8.14-17; 2. čtení 1 Petr 3,15-18; evangelium Jan 14,15-21;
Bratři a sestry, chtěl bych jenom kratince připomenout dnešní den modliteb za pronásledované křesťany. Mluvilo na toto téma také vlastně druhé čtení, kdy apoštol Petr připomíná a říká: „Ježíš Kristus byl odstraněn pro to, co říkal,“ a mnoho jeho učedníků trpí právě proto, že se hlásí k Ježíšovi. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.04.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 8,5-8.14-17; 2. čtení 1 Petr 3,15-18; evangelium Jan 14,15-21;
Bratři a sestry, svatý Petr dnes svým posluchačům, nebo adresátům toho listu, říká, že mají být stále připraveni obhájit se před každým, kdo se ptá po důvodech naší naděje. Více...