Rubrika
HomilieMilosrdenství Boží
Mons. Stanislav Vídenský, farář ve Veverské Bítýšce
04.11.2001, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
31. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 11,22-12,2; ž. Žl 145; 2. čt. 2 Sol 1,11-2,2; evang. Lk 19,1-10;
Drazí v Kristu, jestli jste dobře naslouchali a dávali pozor, tak jste si jistě všimli, že první čtení z knihy Moudrosti, které jsme slyšeli, byla taková krásná modlitba: „Bože, ty jsi tak nekonečně mocný a ty svou všemohoucnost ukazuješ právě tím, že se slitováváš, že máš milosrdné srdce, že nás zachováváš, i když hřešíme.“ Tak takhle velebí ten starozákonní prorok milosrdenství Boží. Pán Ježíš je obrazem nebeského Otce, je obrazem Božím a tak také v něm se projevuje tato Boží vlastnost – milosrdenství, kterou Bůh odpouští hříchy každému, kdo činí pokání. A my to vidíme názorně na tom setkání Pána Ježíše se Zacheem. Zacheus, boháč, který to bohatství získal nepoctivě, vybíral daně, cla a ošizoval stát, nedával, kolik měl, kolik vybral, ale nechával si pro sebe. Tak zbohatl. Ovšem lidé to věděli, a tak měli na něho zlost, odsuzovali ho a ani s ním pořádně nepromluvili. Byl to hříšník. Ale tento Zacheus přece jenom měl v sobě také i jakousi lidskou důstojnost, lidskou čest. A tak si přál, se tohoto špatného dojmu, kterým působil, nějak zbavit, napravit, změnit se. A slyší, že přijde tam do Jericha, kde on žil a působil, král lásky Boží – Ježíš Kristus Mesiáš. Ano, on ho chce aspoň uvidět, ale lidé mu nedají, jeho vytlačí ven: „Co ty mezi námi chceš?“ A tak musel vylézt tam kdesi na planý fíkovník, schovat se do té koruny stromu, aby mohl vidět procházejícího Pána Ježíše, a on sám aby byl schovaný. Co jsme viděli v evangeliu? Pán Ježíš se zastavil pod tím stromem, podívá se nahoru a volá: „Zachee, pojď dolů! Já chci dnes zůstat v tvém domě.“ No to byla přece úžasná radost. On slezl a přijal ho s radostí. Byla to pro něho veliká radost a smíření, takový pokoj. Ale slyší, jak lidé reptají: „K takovému hříšníkovi půjde?“ A tak to Zacheus chce dobře ukázat, že se chce změnit, že chce činit pokání: „Pane, polovinu majetku dám chudým a jestli jsem někoho ošidil, čtyřnásobně to vrátím.“ Ano, to je pravá kajícnost, to není pomodlit se Otčenáš po svaté zpovědi, ale to je úplná změna. Náhrada. Tak to ho potom také Pán Ježíš pochválil: „Syn člověka nepřišel, aby zahubil, ale aby zachránil a spasil, co zahynulo.“ Tak k němu vešel a způsobil mu velikou radost.
Začínáme týden, říkáme, týden milosrdenství. Máme děkovat za milosrdenství Boží, které nám Bůh projevuje tím, že odpouští hříchy každému, kdo činí pokání. Ano, máme jistě za co děkovat. Že Pán Bůh je k nám tak milosrdný, shovívavý, že nás netrestá hned, ale čeká. Pohanský soudce soudil křesťanského vyznavače a říká mu: „Tak, když je ten váš Bůh tak mocný, proč nechá křesťany tak mučit, proč toho císaře nepotrestá? Nebo proč nás soudce nechá, abychom vás tak mučili?“ A ten křesťan, tento mučedník, říká: „To proto, že Bůh nechce nikoho zavrhnout, on chce každého spasit, on chce každému dopřát tu milost obrácení. Je nekonečně shovívavý.“ Ano, tak je Bůh vůči nám. A totéž žádá Pán Ježíš také od nás. Abychom dovedli být také jako on vůči těm Zacheům kolem nás. Není jich málo. Jistě kolem nich chodíme a máme na ně zlost, jsou to zbohatlíci, kteří nepoctivým způsobem k tomu svému majetku přišli. My bychom možná jednali jinak, kdyby nám Pán Bůh dal tu moc, tak bychom s takovými lidmi pořádně zatočili a nenechali bychom je tak klidně, bezstarostně chodit. Ale my nevidíme do srdcí svých bližních i do srdcí těch, které odsuzujeme. Také oni možná ve svém skrytu srdce touží setkat se s Pánem Ježíšem, touží po odpuštění, změně. A tak si přejí vidět Pána Ježíše jako ten Zacheus. Slyšet ho. Ale jak? A Pán Ježíš říká: „Kdo vás slyší, mě slyší.“ On skrze nás se chce setkávat s těmito hříšníky, které odsuzujeme, které bychom nejraději vyhladili, tak jako Žižka říká těm Táboritům: „Bijte, zabíjejte, nikoho neživte.“ Tak chtěl jaksi trestat, soudit a mstít se na těch, kteří snad velkým omylem upálili Husa. Tak to musily potom stovky, ba tisíce lidí u nás zaplatit hroznou smrtí upálením, celé kláštery i s řeholníky byly spáleny. Kolik bylo zničeno tehdy kostelů, klášterů, domů. Tak to byla nekřesťanská msta, odveta. Ale to není smýšlení Boží, to není smýšlení Srdce Ježíšova. On je milosrdný a chce, abychom také my dokázali být milosrdní.
Tak v tomto týdnu, týdnu milosrdenství, děkujeme za to milosrdenství Boží a máme je také i my uplatňovat, šířit kolem sebe. Jdeme na hřbitov, tam se také projevuje naše milosrdná láska, modlíme se za ty naše příbuzné, a tím vlastně jenom děkujeme za to dobro, které nám prokázali. Ale nesetkáváme se tam s takovými, kteří nám ublížili, abychom se také za ně pomodlili. Tak to je tak snadné, jít na hřbitov, tam se pomodlit za rodiče nebo jiné přátele. Ale horší a nesnadné – pamatovat i na ty, kteří nám snad ubližovali, kteří se dopouštěli hříchů, a jim také vyprošovat tu milost odpuštění. Je týden milosrdenství Božího. Pán Ježíš také nám projevuje své milosrdenství, chce také do našeho domu, do našeho srdce vstoupit a přinést tam hodně radosti. Kéž také od nás uslyší to opravdové předsevzetí: „Já to zlo, které jsem způsobil, chci vynahradit. Chci to čtyřnásobně vynahradit dobrem.“ Ano, tak naše shovívavost, naše milosrdenství bude přinášet právě to krásné ovoce obrácení. Ne mstou, ne tvrdostí srdce, tím nedosáhneme ničeho, ale právě tou velkomyslností, tou shovívavostí, následujeme tu shovívavost Boží, který právě tu všemohoucnost dokazuje tím, že odpouští, že se slitovává. Tak my se také odporučme do tohoto milosrdenství Božího, poprosme Pannu Marii, královnu milosrdenství, matku milosrdenství , abychom také skrze ni dosahovali toho milosrdenství Božího, abychom také v ní viděli svou záchranu a také se snažili být jejími dětmi, kteří dokáží mít také dobré, milosrdné srdce ke svým bližním. Amen.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.11.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
31. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 11,22-12,2; ž. Žl 145; 2. čt. 2 Sol 1,11-2,2; evang. Lk 19,1-10;
Bratři a sestry, dnešní texty, myslím první čtení ze Starého zákona z knihy Moudrosti a evangelium, nám předkládají vlastně totožnou látku. Téma je stejné, akorát prostředky, kterými je to téma vysvětleno, jsou různé. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.10.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
31. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 11,22-12,2; ž. Žl 145; 2. čt. 2 Sol 1,11-2,2; evang. Lk 19,1-10;
Bratři a sestry, položme si na začátek našeho dnešního zamyšlení otázku, co vedlo Zachea k tomu, že lezl po stromech? Co ho vedlo k tomu, že se rozhodl odložit svoji vážnost vrchního celníka, dnes bychom řekli ředitele finančního úřadu, a riskovat to, že se budou smát? A určitě ti, kdo byli kolem, tak se smáli. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.11.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
31. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 11,22-12,2; ž. Žl 145; 2. čt. 2 Sol 1,11-2,2; evang. Lk 19,1-10;
Bratři a sestry, v evangeliu jsme slyšeli příběh člověka, který se obrátil, napravil. V prvním čtení jsme slyšeli o tom, jak Bůh podporuje tady tuto, řekněme, cestu, když se člověk navrací, jak Bůh nahrává, vytváří podmínky člověku pro ten návrat. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.10.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
31. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 11,22-12,2; ž. Žl 145; 2. čt. 2 Sol 1,11-2,2; evang. Lk 19,1-10;
Bratři a sestry, jak jsme slyšeli v komentáři, dnešní první čtení bylo z knihy Moudrosti, a to je nejmladší kniha Starého zákona. Vznikla někdy mezi lety 40 až 50 před narozením Pána Ježíše. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.11.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
31. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 11,22-12,2; ž. Žl 145; 2. čt. 2 Sol 1,11-2,2; evang. Lk 19,1-10;
Bratři a sestry, budeme se věnovat druhému listu apoštola Pavla Soluňanům.
První list Soluňanům je nejstarší Pavlův list a byl napsán buď v roce 50, maximálně 51 po Kristu. S tím druhým listem Soluňanům je trošku taková obtíž. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.10.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
31. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 11,22-12,2; ž. Žl 145; 2. čt. 2 Sol 1,11-2,2; evang. Lk 19,1-10;
Bratři a sestry, v několika minulých nedělích jsme četli z Lukášova evangelia podobenství, třeba minulou neděli podobenství o dvou lidech, kteří se přišli modlit do chrámu – o farizeji a celníkovi. Podobenství je příběh, který si Ježíš vymyslel, aby těm, kteří ho poslouchali, něco vysvětlil, ale to, co jsme slyšeli teď, to se skutečně stalo a v tom je síla toho, co jsme teď slyšeli, že to si nikdo nevymyslel, to se odehrálo. Více...