Korejští mučedníci

Církev si připomíná mučedníky korejské. V roce 1984 Svatý Otec Jan Pavel II. navštívil na pastorační návštěvě také i Koreu. Korea je rozdělena na dvě části, je ve východní Asii u Číny. Severní část je doposud komunistická, tam křesťanství má velmi těžkou pozici. Jižní Korea je svobodná, volná, tam křesťanství pěkně zakládá svůj život. Křesťanství v Koreji není ještě dlouho, tak asi dvě stě let. Tehdy přineslo do Koreje několik mužů laiků z Číny několik knih křesťanských a založili tam takové menší společenství křesťanů. Až teprve 1839 přicházejí do Koreje také kněží misionáři z Francie, ale nenalezli tam nějaké hodné, krásné přijetí, právě naopak. Korejci byli krutí nepřátelé křesťanů a několikrát vypuklo takové krvavé pronásledování. 1839, 1846, 1866. A tehdy mnoho křesťanů bylo umučeno. Svatý Otec jich 103 prohlásil za svaté: kněze, muže, ženy, dokonce i děti, které byly krutě umučeny. Říká se: „Krev mučedníků je semenem nových křesťanů.“ Jestliže chceme mít víru pro sebe, musíme ji umět rozdávat, musíme ji dávat druhým. Tak jsou nám tito mučedníci velkým vzorem. Oni dovedli být vděčni za ten dar víry, za to, že se jim dostalo toho , „že na ně byly vloženy ruce“, jak říká sv. Pavel. Že dostali svátost křtu, biřmování, posvěcení. Oni z vděčnosti a z lásky ke Kristu dovedli přinášet velké oběti; dokonce i oběť vlastního života.

V evangeliu jsme slyšeli, jak vděčně žena hříšnice přistoupila k Pánu Ježíši a políbila mu nohy, slzami umyla, a potom pomazala drahocenným olejem. Jistě to byl velký dar, velká oběť, kterou ona přinesla; z vděčnosti za ten dar odpuštění hříchů. Že největší dar je obětovat život. Tak tito mučedníci právě takovýto dar vděčnosti za víru přinesli. Od nás snad Pán Bůh takovou velkou oběť nežádá, ale přesto také i my máme za ten dar víry poděkovat a také něco obětovat. Obětovat tu snahu víru šířit kolem sebe, mezi těmi nejbližšími v rodině, a nebo také i v zaměstnání nebo kde máme nějaké snad možnosti. Tak tam přinášet ta seménka víry. „Krev mučedníků je semenem nových křesťanů“. Tak, my sice nejsme mučedníci, ale taky to není někdy úplně snadné, takto šířit křesťanskou víru. Dokonce třeba ve vlastní rodině. Tak je třeba také si tak vyprošovat hodně té síly Ducha svatého, abychom dokázali svou víru takto vyznávat. A třeba i oběti přinášet. Blíží se svátost biřmování, už se budeme připravovat na tento veliký dar zjevení Ducha svatého, Ducha síly. Tak je třeba, abychom za ty naše biřmovance už se začali modlit a také i sami děkovali za ten dar víry, za ten dar Ducha svatého, kterého se nám dostalo. Poprosme tyto svaté mučedníky korejské, aby s námi tak Pánu Bohu děkovali, aby tu oběť krve, kterou přinesli, také obětovali za nás. Jako oběť smíru, abychom také mohli slyšet: „Odpouštějí se ti hříchy, jdi v pokoji.“ Kéž to platí o každém z nás, abychom takto smířeni s Bohem mohli odcházet v pokoji z tohoto světa. Amen.