Veverská Bítýška vzpomíná na p. faráře dr. K. Eichlera

Vzpomínka P. Jiřího Bílka, administrátora ve Veverské Bítýšce, na P. ThDr. Karla Eichlera při příležitosti převezení jeho ostatků do Veverské Bítýšky.

Bílek , Jiří: Veverská Bítýška vzpomíná na p. faráře dr. K. Eichlera, Katolické noviny, 13.7.1952.

VEVERSKÁ BÍTÝŠKA VZPOMÍNÁ NA P. FARÁŘE DR. K. EICHLERA

P. JIŘÍ BÍLEK, administrátor, Veverská Bítýška

P. Dr. Karel Eichler narodil se 13. ledna 1845 ve Velkém Meziříčí jako druhý ze šesti dětí Jakuba a Anny Eichlerových. Jeho otec byl krupařem. Vlastnil malý obchůdek, který však nestačil na obživu početné rodiny, musil proto jezdit za obchodem až do Brna. Ve svém synu, Karlovi, objevil hned v mládí vysoké nadání, pečoval proto o jeho vzdělání. Posílal jej pilně do místní obecné školy a pak do soukromé reálky, kterou vedli učitelé Václav Mezník a Vincenc Kolář. V rodném Velkém Meziříčí se dostalo Karlovi i základního hudebního vzdělání.

Na radu strýce P. Floriána Eichlera, pozdějšího faráře ve Veverské Bítýšce, dal starostlivý otec svého syna do gymnasia v Brně. Přímluvou svého strýce P. Floriána byl Karel přijat jako chórový zpěvák v kostele u Minoritů. Později projevil touhu stát se knězem, vstoupil proto do semináře, kde setrval až do ukončení studií. Na gymnasiu se velmi dobře učil. Přiučoval zámožnější, ale v učení slabší studenty a tak se protloukal až do maturity. Již tehdy jako dobrý hudebník a zpěvák se seznámil se slavným hudebním skladatelem, knězem P. Pavlem Křížkovským, s nímž navázal trvalé přátelství.

Po dokončení studií na gymnasiu vstoupil Karel Eichler na bohosloví v Brně, kde byl roku 1870 vysvěcen na kněze. Již na gymnasiu, ale ještě více v bohosloví účastnil se svými pokusy českého literárního života.

Své první místo nastoupil jako kooperátor v Hovoranech na Mor. Slovácku. Po faráře stal se administrárem této fary. Potom působil dějově a v Hodoníně.

době biskup Karel Nöttig nadaného kněze Karla na další studium. P. dosáhl doktorátu práva a jako tako profesuru církevních práva na ústavě v Brně, kde působil od roku 1874 po šest let. Jako profesor stal se redaktorem „Hlasu“. Tehdy se seznámil s kukátkářem P. Václavem Kosmákem a s Františkem Vymazalem, známým spisovatelem praktických příruček k učení se řečem. Za svého přítele počítal i velkomeziříčského faráře a kanovníka Jana Cžeppla, u něhož o prázdninách vždy nalezl pohostinné a přátelské přijetí.

Roku 1880 naskytla se dr. Eichlerovi příležitost ucházet se o faru ve Veverské Bítýšce, kde se stal farářem 16. říjan 1880. Svými farníky byl slavnostně uvítán. Jako farář pěstoval též hudbu a věnoval se literárním pracím. Svými feuilletony přispíval do „Hlasu“ a „Moravské orlice“. Zvláštní zmínku zasluhuje jeho novelka „Venkovská učitelka“, „Jeník a Mařenka“ a dále pak obšírný spis „Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku“, který byl vydán dědictvím sv. Cyrila a Metoděje. Na faře ve Veverské Bítýšce sepsal "Paměti panství Veverského a zvláště také městečka Veverské Bítýšky". Tímto dílem zanechal po sobě milovaným farníkům nejkrásnější památku.

P. dr. Karel Eichler působil blahodárně ve Veverské Bítýšce až do r. 1892, kdy přesídlil zpět do Brna. Tam vyučoval náboženství. O prázdninách rád cestoval po vesnicích a sbíral nábožné písně a modlitby. V roce 1911 byly vydány tiskem pod názvem „Cesta k věčné spáse“. Toto dílo slouží až dosud jako předepsaný kancionál pro diecési brněnskou. Kromě těchto spisů vydal „Životopis hudebního skladatele Františka Sedláčka“ a »Životopis P. Pavla Křížkovského".

Než ten běh jeho života plynul jako voda v řekách Balince, Radostínce a Oslavě, jeho rodného města Velkého Meziříčí. V letech osmdesátých mu zemřel tatínek. Maminka přestala obchodovat. Její syn, dr. Karel Eichler, ji často navštěvoval a parvidelně ji přispíval na živobytí až do roku 1915, kdy ji na velkomeziříčském hřbitově pochoval. Po smrti své matky bydlel o prázdninách ve Velkém Meziříčí. Ke konci svého života psal „Dějiny svého rodného města Velkého Meziříčí“, ale jeho paměti byly z nevědomosti zničeny. To ho velmi zarmoutilo, odjel do Brna, do svého trvalého bytu a tam zemřel neznámého dne v dubnu roku 1918. Pochován byl 27. dubna 1918 na Ústředním hřbitově v Brně.

P. dr. Karel Eichler svým životem, svou prací jako kněz, zejména jako farář ve Veverské Bítýšce a svou literární činností nejlépe v sobě uskutečňoval známé heslo Sušilovo CÍRKEV A VLAST.

Naše městečko plně oceňuje jeho zásluhy, zejména o historii Veverské Bítýšky. Proto byly pozůstatky P. dr. Karla Eichlera převezeny do Veverské Bítýšky, kde byly za účasti farníků a zástupců MNV v neděli 6. července v 15 hodin slavnostně pohřbeny mezi těmi, které tolik miloval a jimž zasvětil kus svého kněžského života a své plodné práce.

Bílek , Jiří: Veverská Bítýška vzpomíná na p. faráře dr. K. Eichlera, Katolické noviny, 13.7.1952.